Konfokální mikroskopie

S konfokální mikroskopií je možné dosáhnout vyššího kontrastu, než u ostatních metod světelné mikroskopie. Výhodou je především potlačení signálu z rovin okolo roviny zaostření a možnost snímání jednotlivých zaostřených rovin, jejichž skládáním lze dosáhnout zobrazení preparátu s trojrozměrným rozlišením. Tato schopnost se využívá při studiu povrchových vlastností materiálů. Zkoumá se textura a složení povrchů, vyhodnocují výsledky testů tvrdosti kovů i plastických materiálů Je možné měřit i profil na polovodičových čipech.

Konfokální mikroskopie je neinvazivní a nedestruktivní. Toho je možné dobře využít v biologickém a biomedicínském výzkumu při studiu struktury buněk a tkání. Často vede zlepšení kontrastu při konfokální mikroskopii k zobrazení buněčných struktur, které při použití klasického mikroskopu není možné vůbec pozorovat.

Nejčastěji používanou technikou konfokální mikroskopie je laserová rastrovací konfokální mikroskopie (CLSM). Laserový paprsek je v tomto případě fokusován na jediný bod preparátu. Postupně je možné skenovat preparát bod po bodu, dokud není vytvořen kompletní obraz. Kvůli tomu je možné použít tuto techniku pouze u statických obrazů.

Problém dynamického systému překonává konfokální mikroskopie s rotujícím diskem (SDCLM).  Při této metodě je světlo zaměřeno na preparát přes rotující disk, na kterém se nachází velké množství clonek. Díky tomu je možné zobrazovat několik bodů preparátu najednou a snímání obrazu je rychlejší, než u předešlé metody. Metoda je vhodná pro pozorování rychlých dějů v živých systémech.